Zámek Hořovice

Žebrák a Točník

Na dálnici D5 z Prahy na Plzeň a ještě lépe v opačném směru, u odbočky na městečko Žebrák, padne oko nejednoho projíždějícího na pyšný hrad Točník. Vystupuje z krajiny jako monumentální styčný bod viditelný z dalekého okolí. Máte-li chvilku, sjeďte z dálnice a udělejte si malou zajížďku. Odměnou vám budou hned dva hrady najednou.

Žebrák

Hrad Žebrák sice není tak monumentální, ale stál tu první. Založil jej snad Oldřich Zajíc. Jeho syn Zbyněk půjčoval králi Janu Lucemburskému peníze a jako splátky dluhů od něj dostával různá panství. Svou pozornost tak začal upínat jinam a o to Žebrácké přestal mít zájem. Vyměnil ho roku 1336 s králem za Budyni a od té doby byl hrad v majetku Koruny.

Za vlády Karla IV. se Žebráku ujal jeho bratr Jan Jindřich, korutanský kníže a později markrabí moravský. Nechal zpustlý hrad opravit a postavil zde novou kapli zasvěcenou sv. Apolináři a sv. Markétě. Sám Karel IV. neměl na Žebrák dobré vzpomínky – roku 1351 mu zde onemocněl a posléze zemřel prvorozený syn Václav.

Pýcha a pád Žebráku
Roku 1383 se stal majitelem hradu Václav IV., který Křivoklátsko a jeho okolí miloval zvláště kvůli lesům plným zvěře a uchyloval se sem čím dál častěji. Věděl ale, že zvláště poté, co byl na popud vlastního bratra Zikmunda zajat a čas vězněn, potřebuje mít v těchto místech bezpečný hrad. Navíc v roce1395 poškodil Žebrák požár, což jen urychlilo rozhodnutí Václava IV. vybudovat tu nové, mnohem bezpečnější sídlo – Točník. Sláva Žebráku poté pomalu zašla a jeho osud završil velký požár v roce 1532.

V 80. letech 20. století nechal Památkový ústav středních Čech objekt zrekonstruovat. Z hlavní věže se poté stala rozhledna, z níž se nabízí vskutku skvostný výhled.

Točník

Točník byl vskutku hradem hodným krále. Velkolepý, dobře opevněný objekt hned se dvěma paláci – tzv. Královským a Purkrabským. Purkrabský palác byl určený k reprezentaci a tomu odpovídala jak jeho poloha, jakoby oddělená od běžně obývané části hradu, tak i výzdoba. Velký sál ve druhém patře byl dokonce ve své době větší reprezentativní síní, než jakou se mohly pyšnit Karlštejn, Křivoklát nebo dokonce Pražský hrad.

Ačkoli byl Točník určený k záchraně králova postavení v říši, stal se nakonec Václavovi IV. útočištěm před nepřáteli vnitřními. Nechal sem do bezpečí přivést i část královského pokladu. Po svém druhém zajetí však král hrad navštěvoval už jen velice sporadicky. Po Václavově smrti v roce 1419 přešel hrad i s panstvím na jeho bratra Zikmunda. Ten odsud neprodleně odvezl většinu vybavení i samotný královský poklad.

Panství jde z ruky do ruky
Na hradě se pak střídali více či méně vlivní majitelé, ale hrad postupem času pustnul a chátral. Roku 1552 vyplatil panství král Maxmilián II. a postoupil ho Janovi staršímu z Lobkovic a na Zbiroze. Jeho další osud se tak prolnul se Zbirohem. Na rozdíl od Zbiroha se však život na Točník nevrátil. Stejně jako Zbiroh, i hrady Točník se Žebrákem byly Lobkovicům zabaveny a stávaly se majetkem Rudolfa II. Poté bylo panství spravováno hejtmany. Roku 1868 se oba hrady staly majetkem Bethela Henryho barona von Strousberg a po něm přešly do majetku Colloredo-Mannsfeldů.

Od nich je koupil roku 1923 Klub Československých turistů, který provedl některé záchranářské práce, ale bohužel dost neodborně. Od roku 1945 vlastnila hrady Československá obec Sokolská, od roku 1953 stát, od roku 1994 příspěvková organizace MK ČR Státní hrady Křivoklátska, od 1.1. 2001 pak Státní památkový ústav středních Čech a konečně od roku 2003 Národní památkový ústav.

Ale jak už to tak bývá, i hrad Točník našel své nadšence, ochotné vzdát se čehokoli jen proto, aby mohl být zachráněn. Naštěstí. Díky nim se dnes můžeme na hrad vypravit a obdivovat alespoň náznakem jeho někdejší velkolepost. Nebo se zúčastnit některé z nesčetných akcí, které se tu konají.

Kontakt:

Adresa:
Hrady Točník a Žebrák
267051 Zdice

Tel./Fax: +420 311 533 202

E-mail: tocnik@stc.npu.cz